Lidé často považují výuku angličtiny ponořením za zázračné řešení pro zvládnutí jazyka: "Učit se anglicky je snadné, stačí žít v anglicky mluvící zemi!". Problém je, že tyto mylné představy nejčastěji popularizují buď lidé, kteří to nikdy nedělali, nebo lidé, kteří se o to pokusili, ale ve skutečnosti se studiem angličtiny tak daleko nedošli. Je to jako tvrdit, že k tomu, abyste se stali profesionálním klavíristou, stačí, když budete dělat toaletáře v opeře.

Prostředí sice pomáhá - ponoření je skvělé, ale nestačí! Důkazem jsou tisíce emigrantů a přistěhovalců, kteří žijí v zahraničí, ale kvůli jazykové bariéře zůstávají izolováni od zbytku populace.

Proto chci v tomto článku využít svých zkušeností, abych vám ukázal, jak uspět díky ponoření do angličtiny.

Výuka angličtiny ponořením - můj příběh

Mluvím anglicky, francouzsky, maďarsky, rusky a španělsky. Některé z nich jsem se naučil ve Francii, jiné v zemi, kde se daným jazykem mluví, nebo mezi nimi jezdím tam a zpět. V každém případě je ponoření do jazyka zásadním krokem - chcete ho využít buď k učení (viz mé tipy níže), nebo k tomu, abyste si konečně mohli tento cizí jazyk, jehož naučení vás stálo tolik úsilí, užít!

Úspěšné ponoření

Maďarština je jazyk, který jsem se naučil pomocí imerze, a mé metody může použít každý, kdo se chce naučit anglicky pomocí imerze.

Když jsem přistála v Maďarsku.=m, měla jsem už pár poznámek v maďarštině, ale opravdu ne tolik. Zkoušel jsem se ji učit ve Francii dvěma metodami (Assimil a Pimsleur), ale nepřineslo to takový úspěch, jak jsem doufal. Uměl jsem pár slovíček a frází, ale během cesty do Budapešti jsem zjistil, že je pro mě velmi těžké je používat a místní lidé kvůli mé výslovnosti nerozuměli, co říkám.

V žádném případě jsem to nechtěl vzdát. Po této zábavné dovolené, která byla z jazykového hlediska možná trochu zklamáním, jsem se rozhodl odjet na 2-3 měsíce žít na venkov. Odjížděla jsem s tím, že pokud se budu během tří měsíců na místě pilně učit, budu schopna mluvit plynule. (Uvidíte, jak jsem byl úspěšný).

Ponoření do angličtiny nebo jiného jazyka je vždy vzrušující cesta!

Odhodlaný naučit se jazyk jsem přijel do země s plánem - využít každé příležitosti k použití maďarštiny, ponořený do jazyka. Byl to můj první pobyt v zahraničí a chtěl jsem si ho užít a naučit se jazyk ponořením se do kultury.

Long story short... můj plán vyšel!

Po dvou měsících na místě jsem už všechno zvládal v maďarštině. Samozřejmě s jistými obtížemi (ne vždy jsem mluvila plynule), ale mluvení mě bavilo, šlo mi s jistou lehkostí, byla jsem schopná prolomit ledy s novými lidmi a používat maďarštinu celý den.

Nedosáhl jsem sice úrovně plynulosti, natož abych se stal dvojjazyčným (stát se dvojjazyčným za tři měsíce je iluze), ale dokázal jsem v jazyce jasně komunikovat a používat ho v každodenním životě. Když to shrnu, získal jsem solidní základy jazyka, navíc jsem se za dva měsíce na místě naučil to, co se většina lidí naučí až po letech studia.

Díky čemu byl můj imerzní pobyt úspěšný?

Omezená imerze

První a nejdůležitější věcí je, že jsem měl jedno jednoduché pravidlo:

Dovolil jsem si mluvit POUZE jazykem dané země.

Zakázal jsem si mluvit francouzsky nebo anglicky. Těmto dvěma jazykůmjsem vyčlenil pouze určitý čas v neděli večer, abych zůstal ve spojení s přáteli a rodinou ve Francii.

K čemu by bylo jezdit na druhý konec světa, když budete žít doma?

Stejně tak k čemu je cesta do země, kde se chcete ponořit do angličtiny, když budete většinu času mluvit (a přemýšlet) ve svém rodném jazyce? Takže:

Když se učíte ponořením do angličtiny, dovolte si mluvit pouze jazykem vybrané země.

Tato zásada je klíčem k úspěchu, chcete-li se naučit anglicky imerzí nebo prostřednictvím imerze.

Už slyším mnoho námitek - "Dobře, ale já ještě neumím mluvit daným jazykem, musím používat svůj rodný jazyk".

Stejně jako tréninková kolečka na dětském kole můžete používat svůj vlastní jazyk, který vám pomůže porozumět angličtině, ale používejte ho jen minimálně. Používejte ho však jen v minimální míře. Snažte se dělat všechno v angličtině, to je cíl (a to je právě to ponoření do jazyka!). Objevíte netušené talenty a budete ohromeni schopností lidské mysli a těla přizpůsobit se.

Co se stalo, když jsem si dovolil mluvit pouze jazykem dané země?

Zbývala mi jediná možnost - naučit se ho!

Ve městě jsem nikoho neznal. Takže pokud jsem si chtěl najít přátele (a nepropadnout depresi), MUSEL jsem se naučit jazyk.

Mějte na paměti sílu naší sociální povahy. Jsme společenská zvířata. Pokud je jediným způsobem, jak se stát součástí skupiny, naučit se jazyk, naučíme se ho. Je to náš pud sebezáchovy v akci.

Jinými slovy, neměl jsem na výběr.

Takže mi nejspíš řeknete: "Ale Fabiene, jak sis našel přátele v jazyce, který jsi ještě neuměl?" Nevím.

Je to velmi jednoduché (ale je to výsledek mnoha snah):

• Potkal jsem spoustu lidí.
• Pracoval jsem na tom, co jsem chtěl říct, se svými učiteli (měl jsem dva).
• Pak jsem stejné příběhy opakoval s novými lidmi, které jsem potkal, až se to stalo automatickým.

Dívejte se na to jako na práci herce. Herec zkouší stále stejné repliky, dokud se pro něj nestanou druhou přirozeností. Nejdříve si zapamatuje velké repliky, pak výrazy a pak se zaměří na další nuance a detaily.

Tak to funguje i u živých jazyků.

Až budete v zemi, zajděte si s místními na pár drinků, abyste prolomili ledy. Je to zábava a dokonce vám to pomůže vymazat cizí přízvuk!

Pracoval jsem na konverzačních tématech a jednoduchých příbězích - věcech, které jsem chtěl vyprávět lidem, které jsem potkal.

Zpočátku pro mě bylo těžké se s nimi seznámit, vyžadovalo to hodně úsilí.

Nicméně postupně, od jednoho setkání k druhému, se tyto příběhy stávaly stále známějšími.

Můj výstup byl stále plynulejší. Moje gramatika se stávala precizněji správnou a výslovnost autentičtější.

Kdybyste chtěli čtyřicetkrát vyprávět stejný příběh stejnému člověku, unudil by se k smrti.

Pokud budete stejný příběh vyprávět v angličtině desítkám různých lidí, nakonec se jen zlepšíte.

Přesně tohle jsem dělal, když jsem pracoval na své imerzní zkušenosti s maďarštinou:

• Připravoval jsem si, co chci svému maďarskému učiteli říct.
  • Byla to hlavně učitelka konverzace a já měla štěstí, že jsem našla dobrou učitelku.
  • Měla intuici a dokázala odhadnout, co chci říct. Do té míry, že když jsem nevěděl skoro nic, nebránilo nám to mluvit celou dobu maďarsky a jen občas použít pár slov v angličtině, jen když to bylo nezbytně nutné.
  • Měla dost moudrosti, aby lidi nutila opakovat a dala jim šanci se opravit, než by to udělala sama. Tím se vyhnete nepříjemné stránce neustálého opravování a zároveň vám to pomůže lépe mluvit a naučit se, jak jazyk funguje.
  • Věděla jsem, co se chci naučit. Domácí úkoly jsem nedělala (protože je nemám ráda a kompenzovala jsem si je účastí na skutečných setkáních), ale ani jsem nepřišla na hodiny bez přípravy. Vždycky jsem měla o čem mluvit a co jsem chtěla objevit.
• Potkala jsem spoustu lidí, se kterými jsem mohla využít to, co jsem se během hodin naučila.
  • Jak už jsem zmínil, s každým dalším setkáním jsem se zlepšoval, byl jsem jako komik!
  • Díky těmto setkáním jsem také zjistil, o jakých dalších konverzačních tématech bych chtěl umět mluvit.
  • Dělal jsem si poznámky. Nikdy jsem nešel na skleničku bez tužky a papíru. (Na poznámky, poznámky a čmáranice).
• Byl to začarovaný kruh! Můj učitel mi pomohl s přípravou. Schůzky byly skvělé na procvičení. Pomohly mi prozkoumat nové myšlenky, které jsem probíral v hodinách. Díky tomu jsem se s každou novou hodinou a s každým novým setkáním zlepšoval.
  • Nakonec byly lekce a setkání podobné - mnoho lidí, s nimiž jsem se setkávala, mi pomáhalo naučit se věci, které jsem chtěla umět říct, zatímco mé lekce byly čím dál uvolněnější a připomínaly konverzaci mezi přáteli.
• Nagramatice jsem také pracovala s učebnicí gramatiky a navíc s učitelem, který se na gramatiku specializoval (jiný než výše zmíněný), poměrně drahý, což by mě nutilo k pokroku.
  • Gramatika byla v maďarštině ještě důležitější, protože je tak odlišná. Studium gramatiky vám umožní přesně určit rozdíly mezi vaším novým jazykem a mateřštinou.
  • Když se učíme gramatiku ponořením do jazyka (jako doplněk k mluvení jazykem!), máme alespoň to potěšení, že můžeme pozorovat gramatiku všude kolem sebe a zjistit, jak ji můžeme použít, abychom jazyku porozuměli.
  • U angličtiny je na vás, abyste zjistili, zda je pro vás gramatika těžká, a pak si zmapovali, na kterých bodech byste měli zapracovat.

Tento přístup nazývám trojstranný, protože na jazyk útočíme ze tří stran. Můžeme to dělat i doma. Výhodou ponoření do jazyka v zahraničí je to, že možnosti setkat se s rodilými mluvčími se desetinásobně nebo i více znásobí, pokud jste otevření a společenští a vyhnete se jednojazyčným expatům z vaší země.

Systém

Než přejdu k tomu, co mi umožnilo dosáhnout konverzační úrovně maďarštiny za pouhé dva měsíce imerze, rád bych vám pověděl něco o systematice.

Tváří v tvář projektu příliš spoléháme na svou vůli a motivaci. Problém je v tom, že tyto dvě věci se nakonec vyčerpají:

• S rostoucí únavou klesá naše vůle.
• A aniž bychom dosáhli viditelného pokroku, naše motivace časem klesá, zatímco při setkání s překážkami přináší dobré výsledky.

Lepším zdrojem, na který se můžete spolehnout, místo abyste spoléhali na naši vůli a motivaci, je systémový způsob myšlení.

Místo falešného přesvědčení, že k úspěchu stačí vůle, přemýšlejte o způsobu, jak se k úspěchu přinutit.

V mém případě mě k úspěchu v maďarštině donutilo to, že jsem si zakázal mluvit anglicky nebo francouzsky.

Buď bych se naučil maďarsky a našel si přátele, užil si cestu a dosáhl svého cíle (a užil si života!), nebo bych zůstal tam, kde jsem byl, jako samotář, sám a s nikým se nebavil.

Opravdu to nebyla těžká volba!

Kladl jsem si podmínky, které mě donutí naučit se jazyk.

Všimněte si, že to je něco, co by se mi nikdy nepodařilo, kdybych odešel s tím, že "maďarštinu budu dělat čas od času, až se mi bude chtít".

Jinými slovy, obtíže vám mohou udělat dobře, pokud si je vyberete a dáte je do svých služeb.

Abyste dosáhli nějakého cíle, navrhněte si systém, který by vás k dosažení tohoto cíle donutil.

Jazykové výlety jsou dobrým způsobem, jak se naučit anglicky - jste v dobrém prostředí a prostředí vás ovlivňuje.

Na druhou stranu to k učení angličtiny nestačí, protože většinu věcí můžete nadále dělat ve své mateřštině (lidé z vaší země jsou všude a díky internetu je snadné odjet na druhý konec světa, aniž by se přerušila vazba mezi naší rodnou zemí).

Přemýšlejte tedy o tom v kontextu svých cílů (v angličtině nebo v jiném jazyce):

Jaký systém můžete navrhnout, který by vás donutil uspět?

Hlavní část mého příběhu už znáte a víte, co mi umožnilo naučit se maďarsky nebo alespoň mít solidní základy, abych byl schopen komunikovat a žít v tomto jazyce.

Další věc, která mi hodně pomohla, byl fakt, že jsem hodně četl o tom, jak funguje mozek a jak se učí jazyk. Věděl jsem, co mám dělat teoreticky i prakticky.

Také jsem věděl, jak si obrovský cizí jazyk rozdělit na menší stravitelné části, abych se lépe učil a měl jistotu, že budu dělat pokroky. Tomu říkáme chunking - klíčový koncept k tomu, abychom se naučili jazyk. Jak říkají angličtináři, You can eat an elephant, one bite at a time.

Jo, a tenhle první jazykový výlet patří k nejšťastnějším měsícům mého života. Učení se novému jazyku, setkávání se spoustou nových lidí a neustálé pokroky mi dodávaly jistou sladkost do života (což bylo ještě silnější vzhledem k místu - Budapešť je krásné město, po kterém je velmi příjemné se procházet). To mi také pomohlo získat sebevědomí, což mě povzbudilo k tomu, abych se pak vydal na jazykový výlet do světa. Ponořit se do nějakého projektu a uspět v něm je asi nejlepší způsob, jak si vybudovat sebevědomí.

Ponoření do Ruska

Neúspěšné ponoření

Je dobré mluvit o tom, co funguje, ale máme tendenci si lépe pamatovat, co nefunguje, zejména když se to stane někomu jinému. To nám pomáhá vidět pasti, kterým se máme vyhnout.

Rád bych vám tedy pověděl o svém prvním kontaktu s ruštinou a o tom, že ponoření vám automaticky neumožní naučit se jazyk.

Někdy si myslíme, že ponoření udělá všechno... že když jsme na venkově, všude a každý den slyšíme a vidíme jazyk, náš mozek mu začne přirozeně rozumět, osvojovat si ho, a že nám to umožní mluvit. Domnívám se, že tato mylná představa vychází ze způsobu, jakým se učíme svůj rodný jazyk - jsme mu neustále vystaveni a zbytek jako by fungoval jako kouzlo! To má bohužel daleko k realitě.

Děti samozřejmě tráví svůj čas v imerzi, ale tak či onak se jazyku věnují, ať už s rodiči, kteří jim vyprávějí pohádky, nebo na hřišti s ostatními dětmi... Často to vypadá jako hra, ale stále je to forma učení. Učí se za cenu neustálého úsilí, na plný úvazek a s nutností začlenit se do skupiny. Není to ponoření, které dělá své kouzlo, ale spíše hodiny strávené objevováním tohoto jazyka, které jsou odměněny.

Všimněte si také, že se učí velmi, velmi pomalu - děti stráví učením svého rodného jazyka 12 000 až 15 000 hodin! [zdroj - Diane Larsen-Freeman (1991)] Nevím, jestli jste se v poslední době bavili s pětiletým dítětem... je to roztomilé, ale na pětiletou práci to zdaleka nemá! Když to srovnáte s tisícem hodin, které potřebuje dospělý člověk, aby dosáhl v angličtině úrovně C2, je to číslo směšně nízké.

Zkrátka, ponořením se nedá zvládnout všechno, jak jsem se přesvědčil na vlastní kůži.

Po získání solidních základů v maďarštině jsem se vydal na cestu kolem světa, která mě zavedla na Nový Zéland, do Austrálie, Argentiny, Kolumbie a Spojených států... s několika zastávkami v Maďarsku, abych neztratil to, co jsem získal, a nakonec do Ruska. (Ruština a maďarština jsou dva naprosto odlišné jazyky a znalost jednoho nijak nepomáhá tomu druhému).

Do učení ruštiny jsem se pustil s docela velkou jistotou. Přece jen se mi podařilo zkrotit maďarštinu, jazyk, který je často prezentován jako "nejtěžší v Evropě".

Plánoval jsem, že v Rusku strávím tři měsíce, a to jsem také udělal.

Problém - do Ruska jsem přijel s nulovou znalostí jazyka (a přílišným sebevědomím, které bychom mohli směle nazvat arogancí).

Myslel jsem si, že se to naučím z několika knih a ponořením se... Navíc moje tehdejší přítelkyně (dnes manželka) byla Ruska. Myslel jsem si, že mi ruština vniká do mozku jako dopis do poštovní schránky... tak přece funguje ponoření, ne?

Byl jsem dost naivní :-).

Po třech měsících v Rusku jsem stále nebyl schopen vést základní konverzaci.

Když se na to dívám zpětně, není se čemu divit:

Neudělal jsem nic, čím bych se donutil naučit se jazyk.

V Rusku jsem strávil víc času prací než čímkoli jiným. Přesto nic nenahradí prostý fakt, že s jazykem trávíte čas. Moje schopnost učit se byla omezena počtem hodin investovaných do procvičování jazyka, který byl limitován mou volbou a nedostatkem organizace.

Pokud šlo o životní potřeby (které by vás normálně donutily jazyk používat), moje přítelkyně mi dokázala přeložit cokoli a její rodina mi také velmi pomohla. Bylo to vděčné a praktické, ale připravilo mě to o kopanec do zadku, který jsem potřeboval, aby mě donutil se učit.

Po třech měsících pobytu v Rusku jsem sice znal víceméně abecedu a do jisté míry i výslovnost, ale do znalosti jazyka nebo zvládnutí základů jsem měl daleko.

Někdy do toho zasáhne život a to k tomu prostě patří. V té době byla mou prioritou práce. Ale to jsou věci, které by si člověk měl naplánovat, a ponoření se do jazyka nikdy nebude zázračným řešením problémů tohoto typu.

Musíte si to umět zorganizovat. Nebo jak se říká:

By failing to plan, you are planning to fail.

Tipy, jak se učit angličtinu prostřednictvím imerze

Pojďme k ponaučení z tohoto příběhu. Na co byste si měli dát pozor, abyste měli úspěšnou imerzi angličtiny?

Poučení, které si z toho všeho můžeme vzít, je následující:

Pokud si ponoření nenaplánujete tak, aby vás nutilo procvičovat angličtinu, jazyk se do ní sám od sebe nedostane a vy si neužijete to, co ponoření nabízí: nespočet hodin procvičování s rodilými mluvčími.

Ponor není řešení, je to nástroj. Je na vás, abyste z tohoto nástroje vytěžili maximum, přičemž hrozí, že budete litovat, že jste svou šanci nevyužili.

Nástrahy, kterým je třeba se vyhnout

• Myslet si, že ponoření zařídí vše - ne, je na vás, abyste odvedli práci.
• Dovolit si mluvit svým rodným jazykem - abyste se mohli začlenit do nového prostředí, musíte opustit své předchozí prostředí.
• Trávit čas s lidmi z vaší rodné země - utíkejte od nich!

Cesty, které je třeba následovat

• Navrhněte si systém, který vás bude nutit procvičovat angličtinu. Např:
  • X individuálních lekcí týdně v závislosti na vašem předem stanoveném rozvrhu.
  • X schůzek týdně (což by pravděpodobně znamenalo poslat Y zpráv potenciálním pen-pals/konverzačním partnerům).
• Procvičovat angličtinu každý den, několikrát denně, čemuž říkám denní rytmus učení se jazykům.
• Přijeďte do země s alespoň nějakou znalostí jazyka, abyste mohli po příjezdu rychle postupovat.
• Přemýšlejte v angličtině, i když jste teprve na začátečnické úrovni.
  • Přehodnoťte a znovu použijte to málo, co umíte, zejména při procházkách. Tím se vám angličtina více přiblíží.
• Dejte si šlofíka.
  • Pokud budete na jazyce hodně pracovat, budete pravděpodobně překvapeni, jak unavení nakonec budete (a to je ten dobrý druh únavy!). Není nic lepšího než si zdřímnout, což umožní vašemu mozku odpočinout si a upevnit paměť.

Když si stanovíte cíle, které závisí na vás, pomůže vám to držet se jich a motivovat se.

Pokud nemáte čas na rychlé zdřímnutí, jednoduše mějte na paměti, že paměť se upevňuje ve spánku a že zdřímnutí vám pomůže udržet rytmus a lépe si zapamatovat (samozřejmě pokud jste dostatečně trénovali!!!).

Neprokrastinuji, upevňuji si paměť!

Kolik času zabere učení angličtiny prostřednictvím imerze?

Nepochybně se ptáte, kolik času zabere celková výuka angličtiny v imerzi? Na tuto otázku neexistuje ideální odpověď. Záleží na úrovni, o kterou usilujete. Odpověď je stejná bez ohledu na to, zda se učíte v imerzi, nebo ne, protože bez ohledu na to, kde na Zemi se nacházíte, nejde ani tak o vaši polohu, jako o počet hodin, které strávíte používáním angličtiny.

Počet hodin potřebných k dosažení jednotlivých úrovní.

(Imerze vám pomůže, když máte drobné připomínky, když chodíte po městě, když čtete nápisy a posloucháte kolemjdoucí lidi, a je to příjemné, ale to je minimum praxe).

V imerzi máte možnost setkání, motivaci, prostředí a vše, co vám pomůže procvičit si více angličtinu, aniž byste se museli namáhat. Doporučuji, abyste se zaměřili na maximálně pět hodin praxe denně. Snažte se o minimálně tři hodiny denně. Pokud vám to v angličtině půjde tak dobře jako mně s maďarštinou (v což doufám!), měli byste to zvládnout po celou dobu.

Kde se můžete učit angličtinu prostřednictvím imerze?

Rád bych se zaměřil na největší chybu, kterou cizinci dělají, když se vydávají na jazykový výlet s cílem naučit se anglicky.

Tato chyba je velmi jednoduchá:

Všichni cizinci z jedné země se jezdí učit anglicky na stejná místa!

Londýn, New York, možná Austrálie pro ty odvážnější (obrovská země, kde jsou lidé soustředěni ve stejných městech).

Je to neuvěřitelné a nedostatek představivosti je také trochu smutný.

Města jako Londýn asi nejsou nejlepším místem pro ponoření se do angličtiny...

Takže pokud jste tam už byli nebo vás takové destinace lákají, chápu to. Jsou to jména, která jsou téměř legendární a určitě populárnější než třeba Sranton v Pensylvánii. A jsou to krásná města... ale o to nejde!

Pokud chcete tato místa navštívit, můžete se tam vydat. na dovolené.

Ale abyste se naučili anglicky prostřednictvím ponoření, je lepší jet někam jinam.

Hledejte malá města a městečka, kde není tolik cizinců a kde budete vedle jediného cizince, což je další výhoda:

• Budete nuceni mluvit anglicky (což je dostatečná výhoda pro to, abyste tam jeli).

Ale také díky tomu, že tam budete mezi několika málo cizinci:

• Všichni budou zvědaví, jak si s vámi popovídají!

Vaše země a kultura jsou jistě fascinující a lidé budou mít spoustu otázek, což je pro vás skvělá praxe!

Zatímco v Londýně nebo v New Yorku jste jedním z mnoha lidí ze stejné země, kteří si v restauraci něco objednají, a to s mimořádně zřetelným přízvukem, a.. Takže to ztrácí své kouzlo! To, co by bylo okouzlující na malém městě, kde mají lidé trpělivost a zvědavost vás vyslechnout, se ve vypjatém městě, jako je Londýn nebo New York, nebo dokonce Sydney a Melbourne, stává bezvýznamným a dokonce otravným či iritujícím.

Zamyslete se - chtěli byste být jen dalším cizincem? Nebo byste raději prožili krásné dobrodružství na místě, kde byste byli "exotičtí"?

Je zřejmé, že vyrazit na neznámé místo vyžaduje určitou odvahu na rozdíl od cesty po dobře známých cestách. Ještě lépe. To znamená, že odvážní jsou odměněni.

Vydejte se na místa, která jsou méně oblíbená - a z definice vám nemohu říct, kam přesně, mohu vám jen říct, kterým místům byste se měli vyhnout.

Jen tak mimochodem, během mého dvou- tříměsíčního ponoření spočíval můj vtip s místními v tom, že jakmile jsem zaslechl Francouze, řekl jsem (v jazyce): "Ale ne, Francouzi! Rychle! Musíme odsud pryč!" Nejenže jsem si tím udržoval jazykovou imerzi, ale také to vytvářelo vtipné situace, když jsem byl obklopen turisty. Díky tomu jsem také vyčníval z davu a byl jsem spíše Francouzem, který mluví místním jazykem, než turistou.

Nejsem přesvědčen, že by se nám život ve městě vždycky líbil, a už vůbec ne pořád. Výběr menšího místa, které je hezčí z hlediska přírody a krajiny, může být závanem čerstvého vzduchu, který vám zpříjemní ponoření do života a zanechá nezapomenutelné vzpomínky.

A konečně, pokud se chcete plně ponořit do angličtiny, ale zároveň se vám to vyplatí, vyberte si menší a méně známá místa, která vám umožní zůstat déle a snadněji. Nebo možná dokonce vyrazit hned! Osobně, pokud si mám vybrat mezi dvěma měsíci strávenými uprostřed ničeho, kde se se mnou chce každý bavit, protože tam není moc turistů, a týdnem v New Yorku... volba je jasná!

Je navás, abyste si při volbě destinace dali přednost : kolik hodin angličtiny si procvičíte, když pojedete do této destinace, na rozdíl od jiné?

Malá města a městečka jsou chytrá volba pro vaše ponoření do angličtiny.

Jak se připravit na jazykový výlet

Předtím, než se vydáte na výuku angličtiny formou úplného ponoření, doporučuji vám mít základní znalosti anglického jazyka. To znamená, snažte se mít alespoň základní základy, které vám umožní číst a které vám pomohou, až přijedete do země. To vám umožní začít s ponořením do angličtiny na správné cestě a ne se trápit.

Jazykově

Zde je několik způsobů, jak se na ponoření do angličtiny připravit:

• Seznamte se s fonetikou angličtiny, abyste byli schopni porozumět mluvenému jazyku.
  • Dobré základy fonetiky vám umožní spíše mluvit, než si vše zapisovat.
  • Počet anglických přízvuků je obrovský, proto si procvičte porozumění přízvuku, kterým se mluví v regionu, kam se chystáte.
• Ovládejte angličtinu natolik, abyste přežili.
  • Není třeba umět mluvit o raketové vědě ani o mezinárodní politice, ale mějte dostatečné znalosti, abyste byli schopni najít hostel (nebo motel či Airbnb) a pak ubytování.
• Umět se představit a říct, co tam děláte, abyste začali prolamovat ledy.

Můžeš odjet s něčím víc (čím vyšší úroveň, tím víc příležitostí), ale myslím, že to stačí. Určitě nepoužívejte svou úroveň angličtiny jako výmluvu, abyste tam nejeli ("Ach, pojedu, až mi to půjde líp!"), to by znamenalo, že vám perfekcionismus a prokrastinace budou stát v cestě za dobrodružstvím.

Na druhou stranu neočekávejte, že se naučíte anglicky jen díky své cestě. Ponoření do moře není zázračné řešení a čím dříve začnete na své angličtině pracovat, ať už jste jakéhokoli věku, tím lepší bude vaše úroveň angličtiny.

Logistika

Pro váš jazykový výlet mám z hlediska logistiky tyto tipy:

• Jeďte do země s co nejmenší potřebou pracovat. To vám umožní soustředit se na učení angličtiny, práci s učiteli a poznávání nových lidí.
• Připravte se psychicky i finančně. Stanovte si pozdější datum odjezdu, pokud by to znamenalo odjezd za lepších podmínek. Ale jakmile budou tyto podmínky splněny, jděte do toho!
• Kupte si letenky s předstihem, nejlépe dva-tři měsíce předem (i dříve, pokud jedete někam daleko).
  • Na jednu stranu je to tak levnější.
  • Na straně druhé, a to je důležitější, budete mít super motivaci, jakmile budete mít letenku! Pomůže vám to připravit se a zapracovat na angličtině před odjezdem.

Pokud chcete na své angličtině před odjezdem pracovat, doporučuji samozřejmě používat Click & Speak, protože je to nejinteligentnější produkt na učení angličtiny na trhu. Díky němu můžete pracovat na fonetice, slovní zásobě a gramatice progresivním a živým způsobem, a to již od 20 minut až po 3 hodiny angličtiny denně, v závislosti na vašem rozvrhu!

Na závěr mějte na paměti, že takové jazykové výlety jsou do značné míry osobním dobrodružstvím. Být otevřený a vědět, jak přistupovat k ostatním, umět prolomit ledy, mít dobrý smysl pro humor, být dobrým posluchačem, umět udělat první krok... tyto vlastnosti jsou důležité a budou se rozvíjet během vaší cesty, abyste se mohli setkávat s lidmi a těžit z vašeho ponoření. (Velmi vám pomohou knihy v angličtině o osobním rozvoji a komunikaci).

To je vše. To je prozatím vše o výuce angličtiny prostřednictvím imerze. Více se o tom rozepíšu v některém z příštích článků, kde vysvětlím, jak si vytvořit anglicky mluvící bublinu v jiné zemi. Do té doby vám přeji Bon Voyage! a skvělé zážitky při studiu angličtiny!

Šťastné ponoření!

Viz také

• Click & Speak - školení, které vám umožní připravit se na cestu a být schopni skutečně navázat kontakt s místními obyvateli.
• Ponořte se doma prostřednictvím televizních pořadů, knih a videí.